Slovní druhy

Slovní druhlatinskyvýznampříklady
1Podstatné jménosubstantivumnázvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějůTomáš, pes, stůl, laskavost, déšť
2Přídavné jménoadjektivumvlastnosti nebo vztahy podstatných jmenmoudrý, chytřejší, nejblbější
3Zájmenopronomenzastupuje podstatná jména nebo na ně ukazujejá, můj, svůj, ten, takový, tentýž, kdo, který, někdo, kdokoliv, cosi, nic, se
4Číslovkanumeralevyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku, …tři, čtvrtka, mnoho, první, dvoje, dvojnásobný, pětkrát
5Slovesoverbumvyjadřuje činnost, stav či změnu stavuzaslechl, přijít, chodit, být, nebýt, prší, jsem
6Příslovceadverbiumvyjadřují bližší okolnosti dějů, vlastnostívzpřímeně, smutno, málo, často, nahoru, naproti, ráno, zde, kudy, proč
7Předložkapraepositiopojí se s podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkamis, z, na, od, pod, u, díky (někomu), kolem (něčeho)
8Spojkaconjunctiospojuje větné členy nebo větya, i, ani, ale, však, jenže, nebo, vždyť, neboť, a proto, tudíž
9Částicepartikuleuvozují věty, vyjadřují zvolání, přání, rozkaz…ať, kéž, asi, snad, prý, zdalipak, ano, ne, nikoli, samozřejmě, bohužel, každopádně
10Citoslovceinterjekcevyjadřují nálady, city, hlasy, zvukyau, ach, grr, fuj, ó, hej, haló, prásk, haf, vrků, hup, šup

Podstatná jména

Hromadná - značí skupinu stejných věcí a mají jednotné číslo (listí, křoví, loďstvo, námořnictvo)
Pomnožná - značí jeden kus, ale i více kusů, přičemž mají množné číslo (kamna, housle, kalhoty)
Látková - značí látku bez ohledu na její množství a mají jednotné číslo, nemůžeme u nich lehce určit počet. Pokud použijeme množné číslo, mění se jejich význam (voda, písek, mouka, uhlí)

Přídavná jména

Pozitiv - základní (Petr je chytrý)
Komparativ - porovnává (Petr je chytřejší než Pavel)
Superlativ - vymezuje (Petr je nejchytřejší na světě)

Zájmena

Osobní - (já, ty, on, se, ...)
Přivlastňovací - (můj, tvůj, jeho, svůj, ...)
Ukazovací - (ten, onen, takový, tentýž, sám, ...)
Tázací - (kdo, co, čí, ...)
Vztažná - (kdo, kdož, který, jenž, …)
Neurčitá - (někdo, některý, leckdo, kdokoliv, cosi, všechen, každý, …)
Záporná - (nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný, …)

Číslovky

Neurčité - obecný počet (několik, málo, moc)
Určitě - přesný počet (dva, pětkrát, polovina)
Základní - počet, čísla (tři, polovina, mnoho)
Řadové - pořadí (první, potřetí, poslední)
Souborové - počet věcí (dvoje fusekle)
Druhové - počet druhů (trojí lid, doktor obojího práva)
Násobné - násobek čísla (třikrát, pětinásobný, mnohokrát)

Slovesa

Činný rod - aktivum (vybral jsem)
Trpný rod - pasivum (jsem vybrán)
Dokonavý vid - ukončený děj (napsal jsem)
Nedokonavý vid - probíhající děj (píšu)

Příslovce

Pozitiv - první stupeň (jemně, krásně)
Komparativ - druhý stupeň (jemněji, krásněji)
Superlativ - třetí stupeň (nejjemněji, nejkrásněji)
Příslovce času (ráno, večer, teď)
Příslovce místa (nahoru, shora, tady, sem)
Příslovce způsobu (špatně, dobře, rychle)
Příslovce příčiny / důvodu (úmyslně, náhodou, proto)
Příslovce míry (hodně, mnoho, velmi, dost)

Předložky

Vlastní - primární či původní (na, v, do, z, k, u)
Nevlastní - sekundární či nepůvodní (kolem, díky, kvůli) - mohou být ale i jiným slovním druhem

Spojky

Slučovací (a, i, ani, nebo, či)
Odporovací (ale, avšak, leč, nýbrž, jenže)
Stupňovací (i, ba, ba i, dokonce)
Vylučovací (nebo, anebo, buď - nebo)
Vysvětlovací (totiž, vždyť)
Příčinná (neboť, jelikož)
Důsledková (proto, a proto, a tak, tudíž, a tedy)

Částice

Vlastní - nemohou být jiným slovním druhem (ať, kéž, ano, ne)
Nevlastní - podle významu ve větě mohou být jiným slovním druhem (jistě, asi, prý, že)
Je těžké částice odlišit od příslovce či spojky, ale částice skoro vždy bývají na začátku věty či souvětí.



Zdroj: Wikipedia, Slovnidruhy.cz, Diktatorek.cz 2016



Český jazyk

čeština, mluvnice, gramatika

VĚČNÝ KALENDÁŘ
Co bylo za den (1900-2050)






Informace na tomto webu jsou veřejně dostupné a čerpají z různých zdrojů, které jsou uvedeny.
Autor webu (petr@skaut.cz) nenese odpovědnost za případné použití chybných informací.