Sféry planety Země, zemské obaly
Atmosféra, pedosféra, hydrosféra, ...
| Sféra | Význam |
| Atmosféra | Plynný obal Země vázaný gravitační silou planety. Dosahuje výšky až 35 000 km nad povrchem Země. Atmosféra se dále dělí na další sféry |
| Exosféra | Okrajová vrstva atmosféry Země, za horní hranici se považuje výška cca 20 000 - 35 000 km nad povrchem země, spodní hranice cca 500 - 700 km (nad termosférou). V této vrstvě už nepůsobí gravitace tak moc, takže vodík nebo i hélium uniká do okolního volného prostoru. Země tak za sebou táhne závoj unikajících vodíkových částic. |
| Termosféra | Vrstva nad mezisférou, je ve výšce od cca 85 km do 500 - 700 km. Teplota zde stoupá až na 1400°C. V této sféře se vyskytuje polární záře a odráží se od ní rádiové vlny. |
| Mezosféra | Vrstva mezi stratosférou a termosférou. Je ve výškách od 50 km do cca 85 km. Letadla lítají níže a kosmické družice zase výše než v této sféře. V této sféře shoří většina meteoroidů. |
| Stratosféra | Část atmosféry vskytující se ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře. Do 30 km je v ní stálá teplota (-45 až -75°C). Výše pak teplota stoupá (až na -15°C) pravděpodobně proto, že se tam nachází ozónová vrsta (vysoká koncentrace ozonu, která pohlcuje především ultrafialové záření mající zhoubný vliv na tkáně živých organismů) |
| Troposféra | Část atmosféry vyskytující se nad zemským povrchem, ve které dochází k postupnému klesání teploty až do určitého místa - tropopauzy (kde přestavává teplota klesat, může být 9 až 17 km nad hladinou moře). Nad troposférou ohraničenou tropopauzou se pak nachází Stratosféra |
| Biosféra | Živý obal Země, kde se vyskytují nějaké formy života. Zahrnuje část atmosféry, celou hydrosféru i povrch litosféry (přibližně 16 km výšky až několik metrů hloubky) |
| Hydrosféra | Vodní obal země (soubor všeho vodstva včetně podpovrchových vod, řek, moří, océánů, ledovců, vody v atmosféře i v živých organismech) |
| Kryosféra | Povrch planety Země, kde se nachází voda v pevném skupenství (mořský led, ledovce, kry, sněhové pokrývky, trvale zmrzlá zem). Je součástí Hydrosféry. |
| Technosféra | Část povrchu Země uměle vytvořeným člověkem (budovy, osvětlení, bunkry) |
| Noosféra | Část Země, kterou obývají lidé |
| Ekosféra | Část Země s pravidelným a zákonitým výskytem života (podobná jako Biosféra, jen má nižší výšku - do 8km v atmosféře) |
| Pedosféra | Půdní obal Země, skládá se ze substrátu (hlíny, písku, humusu, štěrku, jílu, kamínků, půdní vody, plynných a živých složek v půdě). Tloušťka je obvykle 0,5-1 m (extrémy: několik cm - leptosoly (z rozpadů pevných hornin, skal), několik metrů - černozemě (savany)). Podle některých definic se jedná spíš o průnik biosféry, hydrosféry a litosféry a pedosféra by tak neměla patřit mezi hlavní sféry fyzické geografie |
| Litosféra | Pevný obal Země, skládá se z litosférických desek (oceánských a pevninských) - tedy ze zemské kůry a nejvrchnějších částí zemského pláště. Tloušťka je obvykle 70-100 km (extrémy: 2 km - oceánská kůra, 150 km pod masivy hor) |
| Astenosféra | Plastický obal země, po kterém se pohybují litosférické desky, jde o magma (roztavené horniny). Nachází se pod litosférou (mezi 80 až 220 kilometrem pod povrchem Země) |
Zdroj: Wikipedia - fyzická geografie
ZŠ Havlíčkova - test
Wikipedia - Země 2016
Astronomie
vesmír, hvězdy, planety
Sluneční soustava
Merkur
Venuše
Země
Mars
Jupiter
Saturn
Uran
Neptun
Pluto
Informace na tomto webu jsou veřejně dostupné a čerpají z různých zdrojů, které jsou uvedeny.
Autor webu (petr@skaut.cz) nenese odpovědnost za případné použití chybných informací.
Autor webu (petr@skaut.cz) nenese odpovědnost za případné použití chybných informací.